Nahé srdce (Feng C'-kchaj)
Nahé srdce se snad po prvních dvaceti stránkách stalo jednou z mých nejoblíbenějších knih. Z jeho esejů vyzařuje pozitivno a lidská pokora. Eseje používá jako prostředek k zachycení prchavých okamžiků lidského života. Nevyhýbá se popisným textům, záznamům prožitků, cest či setkání, v nichž rovněž emocionální prvek převládá nad prvkem popisným. Konkrétní životní peripetie i objektivní skutečnost jsou propojeny s autorovými city tak důkladně, že vytvářejí zcela nové scenérie a novou realitu. Vlivem blízkosti Šanghaje na jeho působiště lze rovněž předpokládat vlivy inspirované evropským esejem, přebírající z něj zejména jeho uvolněnost a humor, ale uchovávající eleganci klasického čínského eseje.
Autor se kupříkadu zaobírá tématem dětí a jejich světa. Chápal dětství jako zcela vyjimečný a svobodný stav v němž je člověk schopen plně prožívat každý okamžik svého života. Vyzdvihoval jejich schopnost soucitu a stavěl jej do kontrastu s nedostatkem soucitu u dospělých. Děti pro něj byly bytostmi, které jsou svým životem schopny uskutečňovat základní ideály čínského buddhismu.
Feng se živil se jako učitel, což byla typická práce pro tehdejší spisovatele. Učitelství jej však naplňovalo. Studoval západní malířství, proslul jako malíř a ilustrátor. Tvořil i v oblasti hudby. Dá se předpokládat, že v tvorbě byl ovlivněn svým učitelem Sia Mien-cunem, Lu Sünem, Ču C'čchingem či Jie Šeng-tchaem.
V Brooklynu roste strom (Betty Smith)
Příběh pojednává o životě rodiny irských přistěhovalců žijících v Brooklynu v prvních dvou desítkách let 20. století. Hlavní prostor je dán děvčeti Francie, která se touhou po vzdělání snaží dosáhnout šťastnějšího života. Její motivace studovat je tažnou linkou příběhu, jenž se objevuje ve všech částech knihy.
Francie je částečně autobiografické ztvárnění autorky. Děj se zabývá všemi členy rodiny, kteří se potýkají s novými situacemi pramenící z života mezi ostatními přistěhovalci a snahou uživit se a zároveň se vzdělat. Otec Francie se živí jako občasný číšník a matka Katy uklízí činžovní domy. Francie si tak třeba vyzkouší práci v továrně. Autorka mistrovsky popisuje běh života nejen těchto jedinců, ale i ostatních postav, jenž do děje více či méně zasahují.
Po prních stránkách jsem knihu nemohla odložit z ruky. Téměř při každé nové kapitole jsem se neubránila myšlence, jestli pak se asi autorka mohla vůbec domnívat, jak téma může být aktuální i po sedmdesáti letech. Také jsem tuto knihu četla v období, kdy jsem sama odcestovala do jiné země a taktéž se zde musela potýkat s obdobnými situacemi. Je to jeden z důvodů, proč na mě kniha tak zapůsobila.
Kniha byla poprvé vydána v roce 1943 autorkou Betty Smith, která se narodila v Brooklynu německým přistěhovalcům. Žila v chudých poměrech.
Made in Čína (Paul Midler)
Dnes se v Číně vyrábí již toliko výrobků, že se nad nápisem Made in China už nikdo snad ani nepozastaví. Kniha vypráví o peripetiích, jež čekají zahraniční obchodníky, pokud se rozhodnout přesunout svou výrobu do Číny. Autor naráží i na neshody při jednání, jenž jsou způsobeny střetem jiných kultur a vzájemném nepochopení. Děj se odehrává v čínských továrnách, kdy je autor zaměstnán jako prostředník mezi čínskou továrnou a americkým partnerem. Kniha ukazuje, jak dnes oblíbený trend přesouvání výroby do zemí levnější pracovní síly není vždy tím správným řešením, pokud jde o zachování kvality. Popisuje situace, jak čínské továrny ihned po dohodnutí kontraktu mění složení za levnější suroviny, což není nikomu řečeno a doplatí na to i konečný zákazník. Říká se, že vyrábět dnes v Číně se kvalitativně rovná výrobě Spojených států v 19. století či výrobě v Japonsku v 50. letech. Kniha nabízí ojedinělý pohled do spleti situací vzniklých počátkem velkovýroby v Číně.
Žádné komentáře:
Okomentovat